krása meditační

2. května 2018 v 20:47 | ilu
 

Dopis

1. května 2018 v 20:05 | ilu

Dopis...

Co je dnes dopis?
Navoněný papír, obálka, tužka, známka a poštovní schránka?
To už se dnes nenosí...

Jednak posledních pár let jsou známky těžká volba - krteček nebo zátiší s ovarem?
A pošťák je nosič reklamních letáků, nikoliv posel dobrých zpráv.

Druhak jedním klikem odešlete několik gb do celého světa a mají ho, on line hned,
kdekoli na zeměkouli.
Dopisem chodí dnes jen věci z Brontosauřích úřadů, které zaspaly dobu elektronickou.
A nešetří naše lesy, neboť z jejich krev neteče...

Psaní dnes přijde bez chuti a bez zápachu.
Plné emocí, které člověk dříve neznal.
Informační bulimie a emoční anorexie.
Cestou neznámou ti přistane v klíně.
Doba podivně smaltovaná.
Nebo-li emailová.

V srdci rejhu

1. května 2018 v 20:05 | ilu
 


Princ na bílém koni

1. května 2018 v 0:27 | ilu
Můj princ na bílém koni...

Na želvě se zřejmě honí.

Ztratil cestu.
Zapomněl.
Pro léky
na Alzheimera
si nejspíš
asi
šel...

Vždy je v tom nějaké ale

28. března 2018 v 1:14 | ilu


Miluji tě, ale...
Volím tohoto presidenta, ale...
Máme se dobře, ale...
Miluje mne, ale...
Je tady demokracie, ale...

ALE je brzda dobrých vášní a radosti.

Podmiňování a očekávání
vládne světu.

Děkuju Dopis2

19. března 2018 v 23:30 | ilu
Dnes u parku na zastávce
potkala jsem v šubě starce.
V šubě baraní.
Potkala jsem St. Clause.
Úctyhodný kmet.
Mohl mít tak 169 let.

Zatím je to ve vývoji...
Jak se věci někdy kupodivu spojí.
Pokecali jsme v čase bezčasí mezi prací.
Dozvěděla jsem se pár praktických informací.

Sny se někdy plní.
A někdy se mají nechat spát.

Nikdy to ale nesmíš vzdát.
Když nefunguje jízdní řád.

Moc ráda jsem vás dnes viděla,
panídoktorko.
Nepotily jsme se,
ani nenadávaly na horko.

Děkuju za váš
i za svůj čas...

Na něco si přijdu tak nějak sama, včas.
Nesmím se nechat stresovat.
A za dnešní den zázraků chci
jenom děkovat.

Potřebuji kolem sebe,
kvalitní pracovitý
a netupý tým.

To, že chci jezdit s radostí dolů z kopce, vím.

A já se budu vozit nadšeně a ráda.

A na chvilku života,
že potkám kamaráda.

A za svý prachy na českou adresu
z té dáli
Budu vozit zlaté metály.
Bez stresu..........

Moje hlava musí rejdit!

19. března 2018 v 20:40 | ilu
Zvídavost
Souvislosti
Optimista
Učení se
Nadšení
Radost
Hra/ baví/zájmy
Jazyky
Os. rozvoj
Pořádně
Ponor
Flow

Přeskakuju
a to je dobře...

Mrazík v únoru a v březnu

6. března 2018 v 0:07 | ilu
Stalo se vám někdy, že jste dorazili"domů" a nemuseli dávat chladit ani pivo a bílé víno? Nějakých 11°C...?

Maska

6. března 2018 v 0:01 | ilu
Narodil jsem se nahý v mrazu.
Ale postupně na mně vyrostla
.maska.

Krusta poslední záchrany pro přežití
v divném světě.

Víc autistickém.
Egoistickém.
Méně emocionálním.

Víc odisplejovaném.

Míň bezprostředním
a míň a míň
pravdivém...

Víc informačně bulimickém
a emocionálně anorektickém.

Nejmenší maska je klaunský nos.

Mládí

23. února 2018 v 17:11 | ilu
Ať se mládí vydovádí...

Je to to, čemu dnes patří svět?
Nemá děti.
Nebere zodpovědnost za nic.
Nezajímá je prarodič a ani celkem rodiče ne.
Poletují si po světě napojeni na čipy,
ATM, displeje svých zařízení,
na manuály, co dělat v neděli odpoledne, když prší.
Nebo jak být tvořiví a šťastní ve světě hypoték a stresu
s nálepkou ADHD, která dříve byla známkou, že je člověk živ a zdráv.
A pytlíkem antidepresiv a anxiolytik...

Paradoxně víc mladí jsou "sínejdžeři",
týnejdžeři v důchodu...
Mají všecko hotovo.
A pokud jsou šťastní, že jsou zdraví.
A zdraví, až jsou z toho šťastní, nic jim nechybí.
Dokonce je prima, když ještě mohou studovat,
a netrápí je ten Němec, co doma schovává věci.
Šťastní, že mladí byli za časů, kdy věci stály tolik, že mohli prima žít a zvládli nahospodařit
na veselou budoucnost.
A teď, že si mohou jezdit po světě k mořím a na hory všech výšek.
A dokonce, chtějí-li, a jsou podnikaví a šikovní, přivydělat si nějakou pětku na živobytí, na dobrý chleba za 80 kaček, máslo za 60, svíčkovou za 50O, za dozoru EET.

Jediný dobrý mladý, který mi ulpěl v paměti je rodina Ledeckých, a to proto, že nemá žádná omezení a nikdy se spoutat žádnými nedala.
Sport a umění.
Bohužel, ve vlastní režii.
Ale to je jediná možnost, jak se dnes dobrat zlata v jakémkoli smyslu.

Jupí. Mládí vpřed.

Kam dál