Pres 1000 dni

22. června 2014 v 13:24 | iluminatio

Pres tisic dni, a mozna jeste dyl, se trapim..

Tolik dni jsem nemela poradnou dovolenou,
Nepovalela se v mori, ani u more,
Nesjezdila intenzivne vsechny cerny, co se daly v Evrope a v Kanade sjet
Neobjala mamu tatu- to uz se nezadari
Jedine v sobe je pritisknout a pritisknout se
Na jejich srdce
Vic, nez tolik dni jsem neobjimala a nebyla objimana
Pravdive a uprimne
Muzem
Naplacato
Zenou
Pratelsky
Dobrovolne jsem se uvrhla do vezeni bez emocniho stavu
Protoze ma hlava chtela sbirat tituly nebo co
Na poli osobniho rozvoje
Kde jsem lidem, tvaricim se, ze vsecko vedi
Ze vsecko je v radku
Odevzdavala dobrovolne svou silu, moc i penize a cas
Krasne dny tydny vikendy
Venku svitilo slunko
Ja uvnitr, v prostoru se zavrenymi okny
Pracovala na svem rustu a osviceni
Nekdy vklece, v podivnych pokroucenych posedech a pozicich
Blekotala nebo ruzne intonovala cosi
Verila jsem, ze se dam dohromady
Ale rozlozila jsem svuj zivot totalne
Zivot sel kolem mne
Umrela mama, tata, muj milovany muz
Nestihli jsme si vzit od sebe vsecko, co jsme potrebovali
Nevyrostly nam zadne deti

Vem ruzi ze zahonu, kde krasne svobodne a v klidu si 24 h voni a zije
A nacpi ji do prostoru bez kysliku bez prostoru a zacni na ni rvat, at se sebou neco dela
At se na sebe podiva, jak je blba, chuda, nemocna, hnusna
Rozpitvej ji, rozrez ji na kousicky
Kde je ta vune?
Hledej a nenajdes

Ale
Jsem tady ziju dycham
Asi jen diky vuni te ruze
Co zustala
Na zahone
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 radidla radidla | 5. září 2015 v 20:47 | Reagovat

Dum spiro, spero...
Hele, nevzdavej!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama