Přes 1000 dní

22. června 2014 v 13:24 | iluminatio
Červen 2014
Přes tisíc dní, a možná ještě mnohem dýl, se trápím..

Tolik dní jsem neměla pořádnou dovolenou,
Nepoválela se v moři, ani u moře,
Nesjezdila intenzivně všechny černý, co se daly v Evropě a v Kanadě sjet.
Neobjala mámu tátu- to už se nezadaří
Jedině v sobě je přitisknout a přitisknout se
Na jejich srdce
Víc, než tolik dní jsem neobjímala a nebyla objímána
Pravdivě a upřímně
Mužem
Naplacato
Ženou
Přátelsky
Dobrovolně jsem se uvrhla do vězení bez emočního stavu
Protože má hlava chtěla sbírat tituly nebo co
Na poli osobního rozvoje
Kde jsem lidem, tvářícím se, že všecko vědí.
Že všecko je v řádku.
Že všecko vědí nejlíp.
Odevzdávala dobrovolně svou sílu, moc, pozornost, i peníze a čas.
Krásné dny týdny víkendy
Venku svítilo slunko
Já uvnitř, v prostoru se zavřenými okny,
staženými roletami.
Pracovala na svém růstu a osvícení
Někdy vkleče, v podivných pokroucených posedech a pozicích
Blekotala nebo různě intonovala cosi
Věřila jsem, ze se dám dohromady
Ale rozložila jsem svůj život totálně
Život šel kolem mne
Umřela máma, táta, můj milovaný muž
Nestihli jsme si vzít/dát od sebe všecko, co jsme potřebovali
Nevyrostly nám žádné děti...

Vem růží ze záhonu, kde krásně svobodně a v klidu si 24 h voní a žije
A nacpi ji do prostoru bez kyslíku,
bez prostoru a začni na ni řvát,
ať se sebou něco dělá
Ať se na sebe podívá, jak je blbá, chudá, nemocná, hnusná, nezamaskovaná
Rozpitvej ji, rozřež ji na kousíčky
Kde je ta vůně?
Ta krása?
Hledej a nenajdeš

Ale
Jsem tady žiju dýchám
Asi jen díky vůni té růže
Co zůstala
Na záhoně...

Blbá fantazie?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 radidla | 5. září 2015 v 20:47

Dum spiro, spero...
Hele, nevzdavej!

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama