Srpen 2015

Ošklivé káčátko

16. srpna 2015 v 15:22 | iluminatio
Ošklivé ptáče

Had ci kreatura
Děs a běs...
Nakonec něco přijde
shuura
A vynese tě do nebes

Jsem závislá na čtení

16. srpna 2015 v 15:02 | iluminatio
Plně závislá...

na myšlenkách, slovech, věcech, činech, psychické a mentální stimulaci,
pravděpodobně i na emocionální a materiální.
Nebaví mě ale
nesmyslné činnosti
jakéhokoli druhu- zbytečné vyplňování papírů,
jakési dokazování, že žiju,
neustále omílání a posílání CV,
hlášení, barvení břízek nabílo
a trávníků nazeleno,
dojíždění odnikud nikam...

Podivné konání pro konání.
Bez účelu.

Vládu, ani nadnárodní spolky, do kterých jsme se navrtali,
byli navrtání,(hladovci $)
nezajímají lidi,
jen prachy.
Lidé, kteří nás do toho přivedli, je měli v očích už od začátku.
Žádné vedlejší úmysly.
Prvotní úmysl jen jejich vlastní blaho.

Ale nevadí mi cesta za poznáním, za sportem, za pohybem, za uvolněním,
možná by mezi takové radostné věci
patřilo i cestování
za máminym a tátovym pohlazením,
objetím, povzbuzením, požehnáním.
Taky za spočinutím a pomazlením
v partnerově náruči,
za pochopením i porozuměním.

Myslím, že se tomu říká život...

Život ve snu

16. srpna 2015 v 14:57 | ilu
Život ve snu


Jak tenká čára
bez barvy
svět...

Koukni se z okna.
Vidíš to hned.
Tvůj život ve snu.
Tvůj krásný princ.
Kde je ten milý?
Uz nepřijde víc.

Jen ve snu
s láskou
tě objímá.

Ty život
nežiješ,
ty jenom
sníš,
jaký on
vskutku je,
to sotvakdy
zvíš...

Nemůžu psát víc




jak mne to dojímá...
:-) :-) :-) :-) :-)

Odejdi jinam?

16. srpna 2015 v 14:57 | JIK

Odejdi jinam?
Kam? Na Severní pól?
Nejnej na tom je to, ze nemůžeme soudit šmahem nikdo nikoho.
Základem všech takových pruuxx..je rodina.
Jaká rodina, taková společnost. Jaká střeva, taková společnost. Jaká hra, taková společnost.
Nemocná.
Základem je být vidět v očích, obličeji rodiče. Mít jeho čas a plnou pozornost.
Mami, vykakal jsem se. Táto, udělal jsem krůček, nespadl jsem. Nevylil jsem paní kafe do klína v letadle. Koukej, hele, koukej.. Pochval mne! O to v podstatě žadoníme celoživotně.
Táta a máma nechválej. Tedy nesytěj tvé životní nádrže.
Maj plný brejle svejch potíží, nebo toho, jak je zastřít.
A dítě se stane nemocnicí rodiny, kobercem, do kterýho se to zametá.
A dítě přidá grády - tu něco ukradne, tady si šňupne, naleje se, udělá si domácí bombičku a zabije s ni pár lidí.
To je fuk. Trest smrti? Konečně se naši dají dohromady a všimnou si mne. Mám je tak rád, že bych pro ně i umřel..
Rodiče těch kluků nebyli v pořádku. Nechali je v cizí zemi, vrátili se do vlasti. Už neměl, kdo by je zrcadlil v blízkých očích..
Hodně jsem to zjednodušila, aby to chápal i farmář, co si hledá ženu. A s ní pak zplodí kopec zdravých nebo emočně pokroucených mláďátek. Podle toho, kolik si každý do vztahu donese v ruksáčku.
Jeden z lesa a druhý z města a kolik chvály pak ti, budoucí, třeba politici nebo prezidenti, uslyší už odmala.
Kdo mame děti, chvalme je. Věnujme jim pozornost, a čas. Nejen, když nám stříhaj masaryky nebo zlaté kreditky na nevratné kousíčky. Čím dřív a víc jim je do 7let dáme, tím hezčí společnost a politickou scénu tu, za 20- 25 - 40 let, a spokojenější stáří, máme.
Je fuk, pod jakou vlajkou. Dělejme to nejlepší. To, co tu máme teď, je to, co jsme zasili před 35 - 40 lety..
Jak nejlíp uměli předkové. Jak umíme my . Unsere Augensterne, Apple in your eyes.
Ano, super! Samý bomby...
Šukejme za panenstvi "svatych k."

Emoce a jiné nesmysly

7. srpna 2015 v 22:03 | ilu
Je léto.

Čas volnosti,
svobody,
sklizně
lásek,
sexu,
horkých vyznání a úkazů,
lidských i přírodních....
Na facebooku
nemůžeš
sdilet
vübec
nic.
Křičící
Tak
jaképak
vyvoláváni
politické
nekorektnosti
emocí?

Pomocí emotikonů?

Bez emocí

je to jako bez
háčků a bez čárek...

Zákaz hojnosti.
Zákaz krásy.
Zákaz umění.
Zákaz radosti.
Zákaz volnosti.
Zákaz pilnosti
Zákaz vilnosti.
Zákaz hravosti.
Zákaz tvořivosti.
Zákaz tvoření?
Zákaz pravdy?
Zákaz života?

Svoboda?
Je to
vůbec
nutno?

Nesmysly!

Je mi
z toho
smutno.........