Prosinec 2017

Moje hvězda

27. prosince 2017 v 4:12 | ilu
Moje mila hvezda,
i kdyz se to nezda,
je tu se mnou

od svitani
Bude se mnou
do skonani...

Je pro mne
odjakziva.

Kdyz je mi tezko,
krasne mi brouka
i zpiva.

Dava mi silu
a kouzlo.

A i kdyby
neco mi
blbe
sklouzlo.

Vzdycky mne
pohladi.

Muj pohled
a srdce vzhuru
udrzi.

Na novy den
i sance
dobre
naladi.

Je to moje
nejvyssi
sila
a resilience.

Dobre je na ni,
ze
porad sviti.

A
nikdy ji
nenarvu

Do kredence!

Sovička

8. prosince 2017 v 21:09 | ilu

Sovička
Buhito sabio

Jedna moudra sova
hledala tri slova...

Nasla jich vsak rance!
Ted ma konta v bance...

Un buho sabio
buscó tres palabras.

Peró encontrará
montones.

Ahora tiene
muchas cuentas
en el banco.

Na hrane

7. prosince 2017 v 21:17 | ilu

Umrou presidenti
i kralove.

At jsou prostoreci
Velkohubi
Nebo ne...

Konecna.
Koncis.

Vystupicie...
Jsi na hrane,
prepadnes,
a je to v pice...

Uz jednou se tu jeden ptal:
Komuze zvoni ta hrana?
Mne, tobe.
Cos tady zanechal?

Krade se
A krast se
pres
tohle
bude
dal...

Smysl?

7. prosince 2017 v 21:13 | ilu
Smysl


Cely zivot se honime. Obvykle tak nejak od 24-26 let,
kdy na nas dolehnou existencni veci zivota po sklole, bez dudliku a polstare rodicu.

Shanime, lestime, co mame schranujeme, opatrujeme.
Pachtime se.
Paktujeme se.
Pakujeme se...
Nervujeme se.
Zamilujeme se.
Driv nebo pozdeji.
Myslime, ze to vsechno je nejvic...
Deti, kone, psi, baraky, firmy.

Na nic nemame pojisku, ani zaruku, natoz manual!
Ani, kdyz mate, smlouvu, kontrakt, sliby.
A, ke vsemu, moc si toho neuzijeme.
Vstavame i jdeme spat za tmy.
Dreme jak kone.
Jake slunicko? Jsme v praci!

Pak se neco prihodi...

Jeden nebo druhy se zakouka na zelenejsi travicku pres plot.
Nebo omarodi nekdo z nich.
Hypoteka, a vse, co s ni bylo spojene, jde k certu.
A vsechno jde do psi, a hrouti se jak pisek pod rukama
vsech bajecnych dovolenek na plazi,
ktere smete jedna tsunami.

A ztrat je vic, nez nalezu.
A boli to.
A vrsi se to na sebe.

Nekdo se napruzi jako pero a zacne znovu.
Zkusi to.
A presvedcuje se, ze vsecko je ok.
A nechce myslet na konec...
Natoz uz na zadni kolecka!

A unika. A snazi se unikat ruzne.
Klepe na drevo, modli se, caruje.
Shani si ruzne radosti.

Pije, huli, soulozi jak o zivot,(en polvo venemos?),
platynko, automaty,
cpe se do kariery,
do politiky,
jinemu dela dobre mastit si kapsy,
jinej si cpe chobot matrialem...
Nekdo je takovej kujon, ze to zvladne vsecko v jedne osobe.

Jenze...
Konec je pro vsecky stejnej.
Pripazis a jdes.
S prazdnyma rukama.
Zasvit mi ty slunko zlate.

Jenze, to nikomu z tech shanclivych nevysvetlite.

Post molestam,
senec tutem.
Nos habebit humus...

Memento homo, quia pulvis es,
et in pulverem reverteris.

KDE je tedy ten SMYSL?