Říjen 2018

Tvůrčí neklid

31. října 2018 v 22:37 | #ilu |  Lidi věci situace
Mám tvůrčí neklid...

Sedám do letadla
Rychlejší možnost
mě nenapadla.

Na sobě gatě
kalamitky paulitky.

Vypadám,
jako bych jela
na chalupu
do Řitky.

Zatím
relaxuj
strečuj
čti si básně.

A přemýšlej,
jak nám
spolu
vbrzku
bude krásně...!

Kazisvět (kazi*uk)

31. října 2018 v 22:17 | #ilu |  situační, ze života, boj se sebou a věčností
Přes den SMS
s nesmyslnými úkoly
ruší.
V noci volá,
když člověk
zrovna
do toho
buší.

Takový je
tvůj osobní
Kazisvět.

I když...
i na tebe je
občas potřeba
vzít asi rákosku

Nenech si
do věcí
kecat a vyprávět!

Nenech si
rušit
své kruhy
a nenech si
dělat
díry do mozku.

Náhoda je Bůh

31. října 2018 v 15:37 | #ilu
Potkala jsem dnes
Indku z Bombaje.
Přes dcerku v kočáře
jsme se poznaly.
Pudža,
jak modlitba se jmenuje.
A Bůh mi dýchl do tváře...
Je IT.
Mluví minimálně
dvěma dalšími jazyky.
Anglicky a německy.
Žila v Basileji,
blízko mně,
nevěda.
Vyměnily jsme si telefony.

A náhoda je Bůh...

A tak mám kámošku
z tramvaje.
No, teda...!

Náhoda

31. října 2018 v 12:25 | #ilu
NÁHODA
JE BŮH
A NEBO ĎÁBEL...

NĚKDY KAIN
A NEBO ÁBEL.

NĚKDY
JE VŮL
A NEBO
ZÁZRAK.

ŽIVOT TI
NĚKDY
PŘEKOPE
NARUBY,
(VŽDYCKY PŘEKVAPÍ!)
NEBO TĚ
JINDY
OBRÁTÍ
NAZNAK.

Trápení?

30. října 2018 v 13:55 | #ilu |  situační, ze života, boj se sebou a věčností
Zjednodušeno 1000x
Zmizely a nenahrály se některé poslední příspěvky!

Spousta lidí má dnes trápení...

Můžu dělat posvícení,
jen z toho,
co je,
ne, co není.

Půjčovat si
na hody a na jedení,
na tablety s internetem,
na bydlení?

To vede jen k vašemu ovládání.
K vašemu otročení.

Svoboda však
vcelku zdarma
jinde je...

Vem si
hezkou knížku,
běž k řece.

Příroda
nad tím vším
s přehledem
vyhraje.



Sám přišel (v) čas

30. října 2018 v 13:30 | #ilu
Tys mě zas odemkl...


Lehko odvykat


smrtí člověka
milovaného
zamklo se srdíčko
desetkrát.

Těžko přivykat

Tys přišel
Viděl
Zvítězil...

Odemkl.
Tisíckrát.

Ale teď jedeš zas
na dlouho pryč.

Aby se nezamklo.
A neztratil se klíč...

Dostat se k tisícovce?

30. října 2018 v 13:22 | #ilu
Od července píšu,
tvořím
intenzivně
"s Kurtem Vonegutem",
tedy jeho filosofií.

Původně se zdálo,
že nedojde se
ani
ke stovce.

Něco se stalo.
Začalo se
to valit.

V říjnu
přes 600 básní
různých kvalit.
Píšu denně.
Zvykla jsem si to
tam denně valit.

Tvoření ze vzduchu
je pro mně
velmi šťastné.

Jen na tu TISÍCOVKU
není žádný grant.

Nikdo mě nebuzeruje.
Nestojí nade mnou
s bičem...
Nevím,
nemám to
vygenerováno
žádným klíčem.

I když to
může být zvláštní
Něco po mně zbyde.

Ať se,
pak i, třeba beze mně,
můžou
zamyslet
rozchechtat
lidé.

Až blbost lidská
politická korektnost
( nesmysl pro humor)
a c/hlad
donutí mě
jít navždy
spát.

Polednice

30. října 2018 v 12:50 | #ilu
Zmizela záhadně!
Technika zradila?

Poledne už dávno odbilo.
Byl jsem sám.
Hodně smutno mi bylo.

A já v tom okamžení
u popelnice
našel strašidlo.

Byla to Polednice,
jak má být.
Škoda jí byla
do popelnice
zahodit.
Do smíchu jí tam
moc ale nebylo.
Domů jsem
ji tedy vzal.
Důkladně
osprchoval.
V krátkém čase
objevily se
evidentní
stopy
po její kráse.
Slunko koncem října
se smálo a
a zasvítilo.
A i v mé tváři úsměv hrál.
Polednici
jsem krásně rozchechtal.
Ten upřímný smích
nás oba rozehřál...

Nikdy nesmíte nic
vzdát.

I když se vám
všechno v životě
po...plete
a blbne na kvadrát.

(Pokus o rekonstrukci záhadně tu zmizelé básně, která se v původním znění psala lehce a krásně)

Kojení

30. října 2018 v 11:23 | #ilu |  rodina iluminatio
Máma
Ty
Hluboký pohled do očí.
Nad to víc není.
Oxytocin - dopamin -serotonin.
Vše v jednom balení...


Nikdy
už nebudeš mít
víc pozornosti,
než tohle,
co ti proniká
do morku kostí.

Když pluješ si pak
celý života den
hlubokým vesmírem
navždy
nasycen

Dneska večer

29. října 2018 v 23:46 | #ilu |  Lidi věci situace
Dneska večer poštou ranní,
neměla jsem nikde stání.
přišlo na mně velký s*aní.

Bude to asi protože
včera byl k večeři

lahodný sametový
Bráník...
To se člověk neubrání.